www.hravezijzdrave.cz www.hravezijzdrave.cz www.hravezijzdrave.cz
 

Databáze potravin
PRO DĚTI
Aktuality
Soutěž Hravě žij zdravě
Akce pro děti
Rodinné kurzy
Zdravá výživa
Pohybová aktivita
Strážci zdraví
PRO RODIČE
Rady pro rodiče
Čtení pro rodiče
PRO ODBORNÍKY
Pro pediatry
Pedagogové a trenéři
Výživa dětí
OSTATNÍ
Hry
Humor
Recepty
On-line poradna
Odkazy
Vyhledat
Kontakt
RSS

S T A T I S T I K Y
Výchovné působení učitele v oblasti ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU  Tisk   Email
Napsal PhDr. Iva Málková   |   Středa, 23 červenec 2008
Vedení dětí ke zdravému životnímu stylu je velmi citlivá a svým způsobem specifická oblast výchovného působení, a proto klade i jisté zvláštní požadavky na osobnostní i odbornou způsobilost učitele. Na kvalitě dovedností, schopností i znalostí výchovného pracovníka poté závisí i efektivita celého výchovného procesu. Vyzdvihněme nyní některé nejdůležitější specifické role (resp. kompetence) učitele a popišme si, jaké požadavky jsou v rámci těchto rolí kladeny na učitele:

Učitel jako „pomocník“ aneb jak pomoci a neublížit

Role učitele jako člověka, který pomáhá dítěti v osvojování zdravého životního stylu a snaží se tak ovlivnit kvalitu budoucího života, se jeví jako zásadní. Učitelovo působení nesmí být zúženo pouze na předávání vědomostí, učitel by se měl především stát průvodcem, který dítěti ukazuje správnou cestu a vhodně jej motivuje k tomu, aby na ní setrvalo. Veškeré snažení by pak mělo být zastřešeno vědomím, že každé dítě je individualitou, osobností, která má svůj vlastní vnitřní svět, a to, jak na něj působí okolí, jej může silně ovlivnit někdy i na celý život.
Každá situace, ve které se dítě ocitne, ve které se nějak cítí, myslí, chová, je zdrojem vytvoření tzv. kognitivních schémat (kognice rovná se myšlenka). Pokud je pro něj tato situace emocionálně významná – ať již v dobrém, či špatném – vytvoří si odpovídající kognitivní schéma, na jehož základě reaguje v podobných situacích, a to i v dospělosti. Situace, které v dítěti vzbuzují špatné pocity, mohou vést k vytvoření tzv. dysfunkčních kognitivních schémat.
Uveďme si malý příklad:
Učitelka při vyučování v první či druhé třídě pronese nahlas větu: „Evičko, ty jsi zase nějak přibrala, měla bys držet dietu, nebo se ti budou děti posmívat.“ Evička je velmi ctižádostivé dítě, má ráda svou paní učitelku a chce, aby ji měla ráda i paní učitelka, a v tomto věku ještě nechápe své nadbytečné kilogramy jako problém a nepřikládá jim tedy velkou důležitost pro svou budoucnost. Slova paní učitelky, která jí jistě uvedla do značně emocionálně vypjaté situace, v ní mohou vzbudit např. takovéto myšlenky: jsem špatná, paní učitelka řekla, že jsem tlustá, tak to bude pravda a už mě nebude mít ráda stejně jako dřív. Tyto myšlenky pak mohou vést k vytvoření již zmíněného dysfunkčního schématu ve vztahu k tělu – např. hodnota osobnosti je vyjádřena tvarem postavy, kilogramy apod.
Takové dítě je potom i v dospělosti daleko vnímavější na diskriminaci obézních, na nabídku reklam na hubnutí a to je příčinou paradoxu, kdy jeho neustále hubnutí vede naopak k nadváze a obezitě. Stejně jako učitelka nevolila vhodnou formu pomoci u mladšího dítěte, mohou obdobná slova spustit nežádoucí reakci u dětí v pubertálním věku, kdy mohou mít následky v podobě rozvinutí některé z poruch příjmu potravy – mentální bulimie či anorexie.

Díky tomu, že každé dítě resp. každý třídní kolektiv či jiná sociální skupina disponuje kromě určitých společných rysů i rysy výsostně individuálními, a úspěch působení na ně tedy záleží na mnoha vnějších i vnitřních aspektech, naším cílem nemůže být  poskytnutí striktního návodu, jak postupovat při výchově ke zdravému životnímu stylu, ale spíše nabídnutí informací o zdravém životním stylu a  prevenci obezity u dětí, náměty a nápady pro práci s dětmi apod., které poskytují učiteli či vychovateli velký prostor pro vlastní dotváření dle momentální situace nebo potřeby (věk dětí, složení a dynamika třídního kolektivu apod.).

Mějme však vždy na paměti, že jednotící ideou a primárním cílem působení na třídní kolektiv nebo jednotlivce by nemělo být „učit hubnout“, ale vhodnými metodami a velmi přirozenou cestou přivést děti k celkové změně stravovacích a pohybových návyků, tj. ke změně životního stylu, která by se v ideálním případě měla zachovat po celý život.
Tuto ideu ctěme obzvláště v případě, kdy působíme na kolektiv, ve kterém se nachází obézní dítě či děti, protože situace je v mnoha ohledech velice citlivá a my – byť i nevědomě – můžeme svým přístupem mnohé pokazit. Vzpomeňme si v této souvislosti na náš příklad nevhodné intervence učitelky vůči malé dívce. Učitelka nemusela svá slova myslet špatně, ale neuvědomila si, že je dítě může přehodnotit zcela jinak a že mu mohou místo pomoci velmi uškodit. Z toho vyplývá, že při působení na kolektiv dětí, ve kterém se setkáme s obézním dítětem, je role učitele jako „pomocníka“ více než žádoucí.

Učitel jako příklad a motivátor aneb „nemohu zapálit, pokud nehořím“
 
Chceme-li efektivně vést děti ke zdravému životnímu stylu, měli bychom být my sami plně přesvědčeni o potřebnosti našeho působení a také jít v tomto směru dobrým příkladem. Je více než jisté, že učitel, který chce naučit žáky pozitivnímu vztahu k sobě samému, vážit si svého zdraví jako prostředku k plnohodnotnému životu, musí těmito životními postoji, doplněnými o dobré teoretické zázemí, disponovat sám. Pokud tomu tak není, nemůže být jeho konání dostatečně přesvědčivé, motivující a vedoucí k výchovnému cíli. Motivace vlastním příkladem učitele je veledůležitou součástí výchovného působení, avšak vzhledem k tomu, že vedení dětí ke zdravému životnímu stylu je záležitostí dlouhodobou, sama o sobě jistě nestačí. Je třeba ji tedy podpořit systémem dalších motivačních aktivit přímo při výchovném procesu.
Při ovlivňování stravovacích zvyklostí dítěte lze užít různých pro dítě atraktivních činností, jejichž hlavním cílem je ukázat mu, že pod slovem zdravý životní styl se neskrývají pojmy, jako jsou dieta či hladovění a vrcholové sportovní výkony, ale že je třeba udržovat vyváženou bilanci mezi energetickým příjmem a výdejem, tj. konzumovat rozumné porce kvalitní stravy a zařadit do svého denního programu dostatek pohybové aktivity. S výběrem takové pohybové aktivity, kterou dítě bude vykonávat s chutí, může vhodnou nabídkou (ukázky různých sportů v hodinách tělesné výchovy, nepovinné předměty či sportovní kroužky) pomoci i škola.

Učitel jako psycholog a důvěrník
 
Zmínili jsme se již o několika rolích učitele ve výchovném procesu, jehož hlavním cílem je vedení dětí ke zdravému životnímu stylu. Role učitele, jako psychologa a důvěrníka ostatními rolemi jakoby prostupuje. Základní podmínkou k tomu, abychom mohli na dítě efektivně a cíleně působit v oblasti, která se týká tak důležité složky osobnosti dítěte, jakou je rozvoj jeho morálně-volních vlastností, zejména postojů k životu a sobě samému, se jeví získání důvěry dítěte, pochopení jeho individuálních psychických zvláštností a tím i navození prostředí, ve kterém je možné s ním dobře komunikovat, a tedy i spolupracovat.
Pokud hovoříme o roli učitele jako psychologa a důvěrníka, je nutné se taktéž vrátit k problematice, jíž jsme se již jednou lehce dotkli v souvislosti s popisem role učitele jako „pomocníka“, tj. k problematice působení na obézní dítě ve třídním kolektivu. Poukázali jsme zejména na nutnost velmi citlivého přístupu, jehož předpokladem  je dobrá odborná připravenost učitele na poli psychologickém. Pojďme se proto na tomto místě krátce zmínit o možnostech a úskalích práce s obézním dítětem v kolektivu.
Nadbytečné kilogramy přinášejí do života každého obézního dítěte určité problémy, jak zdravotní, tak i psychické, ale otázkou je, do jaké míry si dítě tyto problémy připouští a do jaké míry chce ovlivňovat svůj vzhled. Situace se odvíjí od individuálních psychických vlastností dítěte, jeho věku, tj. jeho psychické vyspělosti, rodinného zázemí, přístupu třídního kolektivu či jiné sociální skupiny, ve které se dítě pohybuje.
Pokud tedy budeme chtít na dítě působit, měli bychom nejprve analyzovat, zda je ve fázi, kdy dokáže své nadbytečné kilogramy přijmout jako problém a nabídnutou pomoc ze strany učitele jako možnost, jak začít tento problém řešit. Jinak se můžeme dostat do situace, kdy dítě v tomto ohledu selže, a odradíme jej od dalšího snažení. Především u dětí mladšího školního věku a u dětí v období puberty je riziko neúspěchu velmi vysoké, a proto je třeba intervenci dobře zvážit.
Zásadní podmínkou pro navázání dobré spolupráce je jistota dítěte, že důvěrné informace sdělené učiteli neprostoupí na „veřejnost“, která je zde reprezentována spolužáky, kamarády, ale i ostatními učiteli dříve, než si přeje samo dítě.
V tomto ohledu je také možné vzít v úvahu dynamiku sociální skupiny – tj. třídního kolektivu, ve kterém se dítě právě nachází. Lze totiž velmi dobře využít pozitivního klimatu ve třídě, a kolektiv tak přimět ke spolupráci – podpoře spolužáka apod., avšak opět upozorňujeme na pečlivé zvážení zapojování spolužáků, rozhodně jej nevolme jako prvotní strategii!
Pro navázání kontaktu s dítětem může učitel zvolit v zásadě dvě varianty – přímé nebo nepřímé oslovení. Není vyloučené také oba způsoby vhodně zkombinovat.
Přímé oslovení dítěte můžeme použít v situaci, kdy jsme si jisti, že je připraveno svůj problém s nadbytečnými kilogramy řešit, kdy již chápe svou obezitu jako problém a překážku. V ostatních případech je vhodné začít nepřímou formou oslovení a posléze pokračovat v kontaktování prostřednictvím osobního rozhovoru, přímé nabídky.
Výhodou nepřímého oslovení je ponechání většího prostoru pro rozhodnutí ze strany dítěte. Jako nepřímou formu oslovení lze velmi dobře využít společné diskuse o tématech zdravého životního stylu, výživy nebo školní poradny zdravého životního stylu. Velmi citlivě vedená diskuse může otevřít spoustu témat a v návaznosti na ně pak můžeme učinit nabídku k pokračování diskuse pro ty, které by zajímalo více z této problematiky, a vytvořit tak menší skupinu zájemců (může jít i o štíhlé děti). Buď se k diskusi přidá i dítě, které potřebuje pomoci, nebo se můžeme vhodnou intervencí snažit jej k diskusi přimět. V návaznosti na diskusi může být založena „schránka důvěry“, kam se může obrátit každý, kdo by potřeboval pomoci nebo jej zajímalo některé z témat. Učitel tak má potenciální možnost k rozhovoru s dítětem.

Otevření školní poradny zdravého životního stylu není prozatím záležitostí ve školách běžnou, ale i z mála praktických zkušeností se jeví jako velice přínosnou. Poradnu zdravého životního stylu lze prezentovat formou informační nástěnky, letáčků nebo zmínky v diskusích. Cílem těchto propagačních aktivit je poskytnutí možnosti pro individuální kontakt s učitelem, který je připraven dítěti pomoci. Je také dobré nabídnout několik variant, jak se do poradny „objednat“, aby přitom dítě nemuselo pedagoga kontaktovat přímo, tj. např. nabídka požádání o pomoc prostřednictvím schránky důvěry. Pokud ve škole působí školní psycholog, je dobré navázat s ním v rámci poradny úzkou spolupráci. Školní poradna se velmi dobře osvědčila i pro podchycení některých patologických jevů a dalších osobních problémů žáků. Při odhalení závažnějších problémů, např. podezření na některou z poruch příjmu potravy (mentální bulimii, anorexii) nebo závažných závislostí (drogových, alkoholových apod.), nedoporučujeme učiteli, aby započal s jakoukoli intervencí. V tomto případě by měla být pozornost směřována k otevření problému a nasměrování dítěte na specializované psychologické pracoviště.
Pokud se nám podaří získat dítě ke spolupráci a jsme přesvědčeni o tom, že je v našich silách pomoci, pak již můžeme i v těchto individuálních případech postupovat podle metodiky této publikace. Znovu si však připomeňme, že i když pracujeme s dítětem obézním, u kterého by mělo dojít i k rozumné redukci hmotnosti, neměl by být mírou úspěšnosti našeho působení pouze počet zredukovaných kilogramů, ale především celkové zkvalitňování stravovacích a pohybových návyků dítěte.

 
< Předch.   Další >
 
 




 
 
NOVINKY
NEJČTENĚJŠÍ
 
     
  Hravě žij zdravě - Tyto stránky vznikly a jejich provoz byl podpořen z dotačních programů MZ ČR Národní program zdraví - Projekty podpory zdraví pro rok 2008, 2009 a 2010.
Veškerý zde publikovaný materiál (textový i obrazový), lze použít pouze s písemným souhlasem autora či vlastníka.
Kontaktovat je lze na našem e-mailu. - Webmaster: www, e-mail - Optimalizováno pro rozlišení 1024x768 bodů.