www.hravezijzdrave.cz www.hravezijzdrave.cz www.hravezijzdrave.cz
 

Databáze potravin
PRO DĚTI
Aktuality
Soutěž Hravě žij zdravě
Akce pro děti
Rodinné kurzy
Zdravá výživa
Pohybová aktivita
Strážci zdraví
PRO RODIČE
Rady pro rodiče
Čtení pro rodiče
PRO ODBORNÍKY
Pro pediatry
Pedagogové a trenéři
Výživa dětí
OSTATNÍ
Hry
Humor
Recepty
On-line poradna
Odkazy
Vyhledat
Kontakt
RSS

S T A T I S T I K Y
SOCIÁLNÍ FAKTORY vzniku obezity  Tisk   Email
Napsal PhDr. Iva Málková   |   Úterý, 05 srpen 2008
Mezi tyto faktory patří sociografické determinanty jako je např. vzdělání, zaměstnání, příjem, velikost domácnosti, sociální postavení, věk, pohlaví, národnost, rasa. Zaměříme se na některé faktory podrobněji:
 
Výskyt obezity je v nepřímém vztahu k velikosti rodiny. Dítě jedináček, má daleko větší šanci se stát obézním, než kdyby žilo v rodině s více dětmi. V malých rodinách mají matky více času na to, aby se zabývaly přípravou jídla, i když třeba nesprávným způsobem (pečení buchet a pod.). Ve velkých rodinách se dostane na osobu menší množství potravin. Ve větší rodině je tedy menší riziko, že se dítě stane obézním. Pokud k tomu přece jen dojde, hubne při léčbě většinou méně než obézní dítě z malé rodiny. To bývá způsobeno tím, že rodič ve větší rodině má méně času na to, aby se intenzivně věnoval léčenému dítěti, neboť se musí zaobírat i problémy druhých dětí.
Dále  se ukazuje,  že rodiny  obézních bývají často společensky izolovány. Obezita se vyskytuje často v rodinách, které se přestěhovaly do jiné země nebo oblasti a nepodařilo se jim tam zakořenit a navázat společenské kontakty.
 
Společenské postavení ve vztahu k obezitě hraje roli zejména v západních zemích, kde je diskriminace obézních větší než u nás. Ženy v nižších sociálních vrstvách jsou silnější než ve vyšších. V dětství jsou však chudší děti hubenější než bohatší děti. Lze tedy říci, že chudší hubenější děvčata se stanou chudými tlustými ženami, zatímco bohatá tlustá děvčata se stanou bohatými hubenými ženami. U mužů toto neplatí, mocnější muži jsou silnější. Tělesná hmotnost bývá také vyšší u lidí s nižším vzděláním.
 
 
Důležité jsou vlivy kultury. Výskyt obezity v různých kulturách je dán jednak dostupností jídla a dále ideálem ženy, její plností či štíhlostí. Podobně jako v různých historických epochách se ideál tělesné postavy měnil, je také odlišný v různých kulturách. Z výzkumu plyne, že etnický původ je pro tělesnou konstituci mnohem důležitější než místo narození. Nejštíhlejší postavy mají Britové a Irové, větší sklon k tloustnutí byl zjištěn u Skandinávců a germánských národností, a největší u Slovanů a Ugrofinů. N?kdy se uvádí i určitá spojitost s klimatem. Tukové vrstvy pod pokožkou v chladných krajích poskytují ochranu před drsným podnebím, zatímco v tropických krajích by byly utrpením. Klimatické podmínky potom ovlivňují skladbu potravy. Tukové zásoby jsou někdy umístěny jen na určité části lidského těla (např. velké hyždě Hotentotů v Jižní Africe, ukládání tuku na břiše a hrudníku příslušníků kavkazských národů a pod.).
Jídelní chování je v kultuře hluboce zakořeněno a může být měněno jen pozvolna silami, které utvářejí celkové kulturní změny. Nesmíme zapomenout ani na vliv kultury, co se týče tělesné aktivity (módní vlivy aerobiku, spinningu, bojových sportů, kalanetiky, joggingu, walkingu, naproti tomu rozvoj automobilového průmyslu).
 
Mezi další vlivy zevního prostředí, v kterých se jednotlivé kultury liší, bychom mohli zařadit prostředí při jídle, pohodlí při jídle, formu stolování, způsob úpravy a konzumace jídla, chování spolustolovníků, mezilidské vztahy, které ovlivňují postoj k jídlu a výběr pokrmů, vliv společenských názorů na jídlo, módní vlivy, vliv reklamy (reklamní účely se neřídí odbornými poznatky a reklama neodpovídá zásadám správné výživy) a řadu dalších vnějších vlivů.
Obecně jsou postoje k jídlu a jeho úroveň dány hospodářsko-materiálním stavem společnosti, stupněm civilizace a celkovou kulturní vyspělostí. Mezi důležité vlivy zevního prostředí patří též kolektivní zařízení - školky, školní jídelny. Po stránce nutriční by měla být zajištěna v těchto zařízeních správná racionální skladba výživy. Patří však rohlík, který tak často děti pojídají k svačině do racionální výživy? Ve většině škol  mají děti možnost během dopoledne doplňovat tekutiny pouze v automatech s často nevhodnými nápoji. S rozvojem soukromého podnikání se v mnoha školách objevují bufety s naprosto nevhodným sortimentem svačin pro děti.
 
Je velmi důležité, aby učitelé, vychovatelé a rodiče byli při výchově dětí k získávání dobrých jídelních návyků jednotni. Měli by dětem pomáhat zvykat si na nové prostředí, na zcela jinou atmosféru při jedení, než na jakou byly zvyklé doma, na nové spolustolovníky, na novou stravu a pod.
S potěšením lze konstatovat, že nabídky na zdravé stravování v restauracích jsou stále v širším sortimentu. Na druhé straně stále roste množství nabídek nevhodného stravování "fast food". Je tedy důležitá jak racionální terapie ve vztahu k základům racionální výživy, tak kognitivně behaviorální terapie ve smyslu vhodného výběru stravování samotnými strávníky. Ekonomické je zavádění této terapie jak ve školách, tak v zaměstnání.

 
< Předch.   Další >
 
 




 
 
NOVINKY
NEJČTENĚJŠÍ
 
     
  Hravě žij zdravě - Tyto stránky vznikly a jejich provoz byl podpořen z dotačních programů MZ ČR Národní program zdraví - Projekty podpory zdraví pro rok 2008, 2009 a 2010.
Veškerý zde publikovaný materiál (textový i obrazový), lze použít pouze s písemným souhlasem autora či vlastníka.
Kontaktovat je lze na našem e-mailu. - Webmaster: www, e-mail - Optimalizováno pro rozlišení 1024x768 bodů.