www.hravezijzdrave.cz www.hravezijzdrave.cz www.hravezijzdrave.cz
 

Databáze potravin
PRO DĚTI
Aktuality
Soutěž Hravě žij zdravě
Akce pro děti
Rodinné kurzy
Zdravá výživa
Pohybová aktivita
Strážci zdraví
PRO RODIČE
Rady pro rodiče
Čtení pro rodiče
PRO ODBORNÍKY
Pro pediatry
Pedagogové a trenéři
Výživa dětí
OSTATNÍ
Hry
Humor
Recepty
On-line poradna
Odkazy
Vyhledat
Kontakt
RSS

S T A T I S T I K Y
Abeceda vitaminů a některé minerální látky  Tisk   Email
Napsal PhDr. Iva Málková   |   Středa, 23 červenec 2008
Vitaminy a minerální látky bychom si mohli představit jako malinkaté panáčky, kteří však v našem těle dělají nezastupitelnou práci. Když některý z těchto panáčků chybí, pak většinou naše tělo není úplně  v pořádku. Vitamíny a minerální látky musíme do těla dodávat stravou, protože si je naše tělo nedokáže vytvořit samo.
 
Pojďme si nyní jednotlivé Vitamíny a Minerály představit:

Vitaminy
Lidé vitaminy nazvali velkými písmeny abecedy. Vitaminů je velmi mnoho, ale my si představíme jen ty nejdůležitější. Povíme si, k čemu v těle slouží a v kterých potravinách se nachází - tedy z jakých potravin ho můžeme do našeho těla získat.

VITAMIN A
dennia.jpg
Vitamin A pomáhá tělu, aby se dobře vyvíjelo, rostlo a chrání jej před nachlazením. Podporuje dobrý zrak, chrání pleť před akné (pupínky, které se vyskytují u dětí a mladých lidí v pubertě) a také před vznikem rakoviny kůže.
Do těla jej získáváme především z potravin živočišného původu. Nachází se v játrech, másle, mléčných výrobcích, žloutku a mořských rybách. Potřebné množství si tělo dokáže vytvářet z beta-karotenů.



VITAMIN B
Vitaminů, které patří do tzv. skupiny vitaminů B je velmi mnoho. Povíme si proto jen o některých z nich:

B1 - Thiamin

Hlavním zdrojem tohoto vitamínu jsou obilniny, luštěniny, kvasnice, vnitřnosti a ryby. Jeho nedostatek se projevuje pocitem únavy, zácpou, nechutenstvím.
B2 – Riboflavin
Vitamin B2 se vyskytuje především v kvasnicích, vejcích, mléku, zelenině a obilných
klíčcích. Nedostatek vitamínu B2 se projevuje např. lámavostí nehtů nebo praskáním ústních koutků.


B3 – Niacin
Niacin získáváme především z celozrnné mouky, listové zeleniny, droždí a hub.  Je velmi důležitý pro vývoj a růst našeho těla.

Kyselina listová
Kyselinu listovou nalezneme především v zeleném hrášku, chlebu, kvasnicích a hovězích vnitřnostech. Kyselina listová je důležitá pro růst a vývoj našeho organismu. Velmi důležitá je v období těhotenství, kdy podporuje správný vývoj nervové soustavy budoucího človíčka.
VITAMIN C (kyselina askorbová)
Tento vitamin je jedním z nejdůležitějších vitaminů a věříme, že už jste o něm mnohé slyšeli. Získáváme jej především z čerstvé zeleniny a ovoce. Je velmi důležitý pro odolnost organismu proti infekcím, podporuje hojení ran. Vitamín C bychom měli do našeho těla dodávat v obdobích, kdy je zvýšený výskyt chřipkových onemocnění nebo jsme nachlazení a dále  v období, kdy jsme vystaveni větší fyzické nebo psychické zátěži.

VITAMIN D
Vitamín D se v přírodě vykytuje jen zřídka. Jeho „příbuzní“ tzv. provitaminy se vytvářejí pod kůží, když na ní působí sluneční paprsky (při opalování). Samotný vitamín D je obsažen v houbách, kvasnicích, rajčatech, kakau, mléku, rybím tuku, vejcích  a dalších potravinách. Tento vitamín potřebujeme především pro správný vývoj našich kostí a zubů.
VITAMIN E
Vitamin E získáváme z obilních klíčků, rostlinných olejů, žloutku, masa nebo mléka. Je důležitý pro náš růst a podporuje hojení ran.

VITAMIN K
Hlavními zdroji vitaminu K jsou špenát, hlávkové zelí, rajčata, mrkev, červená řepa a další. Podílí se na ovlivnění srážlivosti krve.

MINERÁLNÍ LÁTKY
Minerální látky potřebuje naše tělo většinou ve velmi malém množství. Pro člověka je velmi důležité, aby si hlídal především přísun vápníku (chemická značka Ca). Vápník obsahují zejména mléčné výrobky, v menší míře žloutek, mák, fazole a černý chléb. Vápník je veledůležitý pro správný vývoj kostí a zubů.
Další nezbytností je i kuchyňská sůl, jelikož je zdrojem sodíku (chemická značka Na) a chlóru (chemická značka Cl). Avšak pozor!!! Všeho moc škodí. Nadměrná spotřeba soli způsobuje problémy s krevním tlakem a další zdravotní potíže. Nesmíme zapomenout, že sůl je obsažena v pečivu, sýrech i  uzeninách, což dostatečně pokryje naši potřebu. Proto buďme při používání soli – dosolování pokrmů - velmi obezřetní. Při kuchyňské úpravě lze částečně sůl nahradit bylinkami, např. saturejkou, libečkem, bazalkou, tymiánem apod.
Naše tělo však potřebuje i další minerální látky jako je draslík, fluor, železo, jód aj. Každá z nich má v těle svou úlohu a její nedostatek se na našem těle projeví. Abychom našemu tělu zajistili přísun všech potřebných látek, měla by být naše strava velmi pestrá a měli bychom střídat různé potraviny a jejich úpravy.

Vápník
kostra.jpg
Vápník je minerální látka, která je nezbytná pro tvorbu kostí a zubů a pro fyziologické procesy, jako např. srážlivost krve, stahy svalů, práci srdce, přenos nervových impulzů.
V organismu je přibližně 1200 g vápníku, který je z 99 % uložen v kostře. Vstřebávání vápníku z potravy je velmi citlivý proces, který narušuje řada faktorů. Nejlépe se vstřebává vápník vázaný v organických sloučeninách, jako glycerofosfát, laktát, citrát. Špatně využitelný je vápník z anorganických sloučenin, jako uhličitan nebo síran. Bohužel většina přípravků dostupných v ČR obsahuje uhličitan.
Nejlepším zdrojem vápníku jsou mléko a mléčné výrobky, zejména zakysané. Jako zdroj vápníku jsou nenahraditelné! Vápník z rostlinných zdrojů, např. listová zelenina, brokolice, květák, zelí, je využitelný o něco hůře.

Doporučené denní dávky  vápníku jsou poměrně vysoké:

Děti 1 – 6 let

400 – 650 mg

Děti 6 – 10 let

600 – 850 mg

Děti 10 – 20 let

750 – 1300 mg

Dospělí

700 – 1000 mg

Ženy po menopauze

1200 – 1500 mg



Neplatí, že děti potřebují poloviční dávku než dospělí. Naše populace běžně konzumuje pouze 500 mg vápníku denně.
Nedostatek vápníku je hlavním rizikovým faktorem pro vznik osteoporózy. Nesprávná tělesná hmotnost – jak podváha, tak obezita riziko osteoporozy zvyšuje.
Vzhledem k tomu, že přívod vápníku ve stravě je u většiny z nás nedostatečný, doporučuje se ho zvýšit vhodnými potravními doplňky. Nedostatkem vápníku jsou ohroženy zejména ženy snižující nadváhu,  vegani a malé děti.

vapnik.gif
Graf ukazuje typický obsah vápníku ve 100 g  různých potravin. Potraviny jsou rozlišeny barevně podle energetické hodnoty. Zelené obsahují málo kJ, žluté jsou kaloričtější, tedy méně vhodné, červené je lépe jíst jen v malém množství. 
 
< Předch.   Další >
 
 




 
 
NOVINKY
NEJČTENĚJŠÍ
 
     
  Hravě žij zdravě - Tyto stránky vznikly a jejich provoz byl podpořen z dotačních programů MZ ČR Národní program zdraví - Projekty podpory zdraví pro rok 2008, 2009 a 2010.
Veškerý zde publikovaný materiál (textový i obrazový), lze použít pouze s písemným souhlasem autora či vlastníka.
Kontaktovat je lze na našem e-mailu. - Webmaster: www, e-mail - Optimalizováno pro rozlišení 1024x768 bodů.