www.hravezijzdrave.cz www.hravezijzdrave.cz www.hravezijzdrave.cz
 

Databáze potravin
PRO DĚTI
Aktuality
Soutěž Hravě žij zdravě
Akce pro děti
Rodinné kurzy
Zdravá výživa
Pohybová aktivita
Strážci zdraví
PRO RODIČE
Rady pro rodiče
Čtení pro rodiče
PRO ODBORNÍKY
Pro pediatry
Pedagogové a trenéři
Výživa dětí
OSTATNÍ
Hry
Humor
Recepty
On-line poradna
Odkazy
Vyhledat
Kontakt
RSS

S T A T I S T I K Y
PSYCHOLOGICKÉ FAKTORY vzniku obezity  Tisk   Email
Napsal PhDr. Iva Málková   |   Úterý, 05 srpen 2008
Na světě neexistují snad kromě jednovaječných dvojčat dva úplně stejní lidé. Každý je samostatnou osobností a liší se od druhých v mnoha aspektech, a tedy i ve vztahu k jídlu. Existují různé typy jedlíků, jak to vyplývá ze stížností maminek, pro které jedno dítě jí málo a druhé mnoho. U dětí jsou tedy patrné rozdíly v jídelních vzorcích zrovna tak jako v jiném chování. Některé od počátku jedí dobře, zvykají si bez problémů na nová jídla, jiné děti naopak jedí špatně, odmítají nová jídla. Stupeň, až kam se tyto individuální charakteristiky rozvinou, určuje především rodinné prostředí.
 
 
Psychologické faktory se podílejí nejen na vzniku, ale zejména na udržení obezity v tom smyslu, že většinou po  redukci váhy dojde k nabrání ztracených kilogramů. Pro vznik obezity je typický fakt, že obézní nejedí z hladu, ale v důsledku „toxického prostředí“, kdy  jsou   povzbuzováni  ke konzumaci nevhodných potravin v nadměrných dávkách. Častá je souvislost mezi emocemi ať už kladnými nebo zápornými a stravovacími návyky.

Jídlo jako prostředek k umocnění pohody
To,  proč  se  lidé  přejídají,  proč zůstávají obézními a nedaří se jim  hubnout, proč selhávají v nejrůznějších přístupech  k terapii  obezity, to  všechno může  mít kořeny  již v dětství.  
Jídlo je  po narození prvním z požitků dítěte. Slast z jídla  je spojována s pocitem pohody, lásky, citovou jistotou v náručí matky. Již v ranném dětství  se dítě naučí, že se  uvolní, když si  dá něco do úst – ať už je to dudlík, cucání  palce. V pozdějším  věku  je příjemné posezení s  přáteli spojováno s posezením  v kavárně při dortíku. Jídlo  se  stalo  prostředkem  k  navazování společenských vztahů a získávání  náklonnosti.  Umocnění pohody jídlem přetrvává i v dospělosti (jídlo při televizi, knížce, nadměrná konzumace jídla při oslavách apod.). Lze tedy shrnout, že příjem potravy není často dán fyziologickou potřebou, ale je napodmiňován  na kladné emoční prožitky. A konec konců často opakovaná věta, že láska prochází žaludkem, také o něčem vypovídá.

Jídlo jako řešení stresu
Častým důvodem k přejídání jsou však i negativní emoce. V nejranějším vztahu matka - dítě je v popředí pozornosti krmení. Když dítě zapláče, může to být z mnoha důvodů. Má opravdu hlad a nebo je jen mokré, bolí ho bříško či vyžaduje pozornost matky? Pokud matka reaguje na nespokojenost dítěte nevhodně, např. když je mokré, nabídne mu potravu, dítě se uklidní, matka si oddychne a vše je zdánlivě v pořádku.  Dítě   může  vyžadovat  přítomnost  matky,  její pozornost a  místo toho  dostane    piškot, aby   bylo  hodné a "neotravovalo". I  později, když dítě vyroste,  je pro ně často jídlo odměnou. Když  překonalo nějaké útrapy, rozbilo si koleno, nekřičelo při injekci u paní    doktorky,    rodiče   ho   často    odměňovali   různými dobrotami.
Dítě se tedy nenaučí   rozlišovat   mezi  fyziologickými a psychologickými aspekty  hladu. Zato se naučí řešit zátěžové situace jídlem nebo aspoň něčím, co dá do úst. Pro křičící dítě je takovým uklidňujícím prostředkem jídlo, dudlík nebo palec v puse, později kousání nehtů, okusování tužky, pro pubertální dívky cucání konečků vlasů. A podobně v dospělosti slouží k uvolnění cigarety, alkohol, potraviny. Jídlo slouží jako náhrada nejrůznějších hodnot. Stává se náhražkou uklidňujících prášků, vyvolává dojem duševní pohody. Pokud si lidé navyknou uchylovat se k jídlu ve stresových situacích pravidelně, stane se pro ně jídlo „drogou“. Toto funguje i fyziologicky, neboť po jídle se vyplavují látky endorfiny, které přispívají k vytváření dobré nálady.
Vidíme tedy, že stravovací návyky jsou často v úzké souvislosti s emočními potřebami. Návyk řešit zátěžové situace jídlem se prohlubuje, a přestože jsou už problémy vyřešeny, často zůstává příjem potravy nadměrný. Nadměrný příjem potravy u obézních není tedy většinou spouštěn hladem, ale právě reakcí na jiné podněty. A tomu nahrává „toxického prostředí“,  které povzbuzuje  ke konzumaci nevhodných potravin v nadměrných dávkách.
 
Lze tedy shrnout, že mezi psychologické faktory ovlivňující příjem potravy patří jednak stravovací návyky, které jsou reakcí na kladné psychologické potřeby a dále jsou častým důvodem k jedení i negativní emoce.
 
A co z toho všeho plyne? Je nutné si uvědomit příčiny přejídání, tedy spouštěče, které vedou k jídlu, i když nemáte hlad a naučit se je řešit jinak než jídlem. Je nutné se naučit oddělovat jídlo od emocí a nevhodných kognicí. I když jste rozčileni sebevíc, jste schopni dávat pozor např. při přecházení rušné křižovatky. A stejně tak je nutné se kontrolovat i v jídle. A v tom může pomoci kognitivně behaviorální psychoterapie.

 
< Předch.   Další >
 
 




 
 
NOVINKY
NEJČTENĚJŠÍ
 
     
  Hravě žij zdravě - Tyto stránky vznikly a jejich provoz byl podpořen z dotačních programů MZ ČR Národní program zdraví - Projekty podpory zdraví pro rok 2008, 2009 a 2010.
Veškerý zde publikovaný materiál (textový i obrazový), lze použít pouze s písemným souhlasem autora či vlastníka.
Kontaktovat je lze na našem e-mailu. - Webmaster: www, e-mail - Optimalizováno pro rozlišení 1024x768 bodů.